Rubrika: Vůdcovský lesní kurz

Kurz byl rozdělen na 3 části, prví víkend jsme společně strávili v Pardubicích na skautské základě Vinice kde jsme se všichni seznámili a dozvěděli se veškeré informace pro úspěšné absolvování kurzu a samozřejmě si užili spoustu společné zábavy. S hlavou plnou informací o podmínkách a úkolech potřených k absolvování jsme odjeli domů.

Na další části jsme 5 dní trávili čas na Kaprálově mlýně v Ochozu u Brna,kde nás už čekala spousta nabytého programu, přednášky, hry, povídání o historii mlýna a hlavně zadání úkolu kde naším úkolem bylo připravit víkendový program pro děti ze sociálně odloučené lokality, tzn. pro romy z okolí Husova náměstí. Tam byl ten okamžik kdy jsme celou akci museli podrobně naplánovat a poté s tím seznámit instruktory a Polluxe. Na celém kurzu jsme byli i s Polluxy,to byli skauti kteří absolvovali instruktorký kurz.

No a potom už nadešel ten víkend,který byl pouze náš bez zasáhnutí instruktorů, víkend kdy jsme měli nestarost romské děti. V sobotu jsme pro ně měli připravený dětský den v parku se spoustou stanovišť. V neděli jsme pak s nimi navštívili zábavné centrum Tehcmanii v Plzni, kde jsme každý z nás měli nestarost 1-2 děti se kterými jsme trávili celý ten den. V pondělí jsme s dětmi olympijské hry u rybníku Kameňák ve kterém jsme se pak i vykoupali a hráli například kohoutí zápasy. Celého víkendu jsem se bál, ale strach rychle opadl protože ty děcka byli naprosto úžasní a byli vděční že se jim někdo věnoval. Z Plzně jsme odjeli na Orlovskou hájovnu na které jsme byli dalších 14 dní. Zažili jsme hodně zajímavých přednášek a aktivit,ale taky hodně zážitků. Jeden z největších zážitku pro mě byl že večer před zkouškami jsme společně strávili a přespali na místě kde byl před 100 lety první skautský tábor v České Republice. Většina z nás úspěšně kurz udělala.

Tento kurz je hodně o osobním přístupu a odvětvích ve kterých se chcete vzdělávat. Máte možnost si například sami vybrat oblasti v rámci volitelných bloků.

Závěrečný večer proběhl slavnostní oheň kde nám předali dekrety mohli jste se rozhodnout zda chcete činovnický slib skládat na kurzu nebo až ve svém oddíle a hlavně komu z instruktorů nebo z polluxů ho budete skládat.

Kurz jsem si neskutečně užil a chtěl bych doporučit všem co se rozhodují který kurz si vybrat.

Tento lesní kurz jsem si moc užil, seznámil jsem se s mnoha výbornými instriktory a dalšími vůdci ruzných oddílů z celé České republiky.
Jako nejvíc přidanou hodnotu vidím v tom, že má kiaždý svůj vlastní individuální vzdělávací plán, a tak se může zdokonalovat ve věcech, které přesně on sám potřebuje.
Na gemini budou dlouho vzpomínat, protože jsem si zde našel mnoho nových přítel a hlavně jsem si odnesl velmi důležité znalosti, zkušenosti a tipy jak vést oddíl.
Gemini Casor může vřele doporučit, jedná se o VELMI úžasnou vůdcovskou lesní školu.
Jsem rád, že jsem mohl být její součástí.

Vůdcovský lesní kurz Velká Morava se skládal z 3 víkendů a tábora.

Na prvním víkendu v Mikulově jsme se navzájem seznámili s účastníky, také s vedením kurzu. Završili jsme to putováním a hledáním učenců, kteří nás budou na letním běhu učit.

Na letním běhu probíhali přednášky, hry, diskuze, které zapadaly do období Velké Moravy. Plnili jsme zde Velkomoravský index, jehož splnění bylo potřeba pro vůdcovskou zkoušku. Na letním běhu jsme se poprvé potkali s čekateli, se kterými jsme tvořili oddílové rady, ve kterých jsme řešili problémy, které mohou nastat v oddíle. Celý letní běh byl zakončen velkým putováním po oddílových radách, ve kterém jsme utíkali před Uhry, kteří napadli naše hradiště.

Další víkend byl zkouškový víkend. Sjeli jsme se vůdci, a celé 2 dny jsme procházeli po zkouškách z jednotlivých oborů. Proběhla také poslední konzultace naší absolventské práce.

Poslední víkend proběhl s čekateli v Modré, blízko skanzenu, do kterého jsme zavítali. Na víkendu jsme se rozloučili s učenci. Večer proběhl v blízkém opuštěném kostelíku ceremoniál se skládáním vůdcovských slibů. Po ceremoniálu následovala velká hostina. Ráno následovalo rozloučení a alou domů.

Kurz se mi hodně líbil, zaujal mě přátelskou atmosférou, různorodým programem, symbolickým rámcem a řadou znalostí a zkušeností instruktorů. Kurz bych doporučil komukoli, kdo se rád vrátí do doby našich předků.

Ačkoli bych se sama od sebe na vůdcovský kurz v životě nepřihlásila, protože stát se vůdkyní oddílu a
nést jakoukoli zodpovědnost pro mne vždy bylo spíše než snem noční můrou, musím přiznat, že ve
výsledku jsem opravdu vděčná, že jsem se k jeho absolvování nechala okolnostmi mírně popostrčit.
To, že jsem si zvolila konkrétně Stříbrnou řeku, byla spíše náhoda, jelikož z kurzů, které jsem našla,
byla právě ona jedna jediná, která časově nijak nezasahuje do maturity (ani zkouškových období na
vysokých školách. Abych byla naprosto upřímná, z jiného důvodu bych si ji tenkrát rozhodně
nevybrala. A asi by tak neměl činit nikdo, kdo hledá zážitkový kurz plný nečekaných dobrodružství
nebo se snaží jít cestou nejmenšího odporu, naučit se pouze potřebné minimum a zkouškami jen tak,
nejlépe bezstarostně, proplout. Nespornou předností řeky je totiž zaměření na kvalitu vzdělání.
Instruktoři se svému oboru nevěnují jen v rámci junáka, ale také ve svém volném čase a pro mnohé
z nich je to i náplní jejich každodenní práce, takže mají vždy k tématu co říct a na přednáškách to jde

Čeho si však na účasti na Stříbrné řece vážím ze všeho nejvíc, je poznání neskutečně super lidí, se
kterými věřím, že se budu stýkat i po skončení kurzu. To je ale bohužel vždycky bez záruky.

Anežka Janebová – Něža

opravdu poznat.

 

První víkend na Polojasnu byl spíše putovací. Prošli jsme nádhernou krajinu Žďárských vrchů a měli dostatek času se vzájemně poznat. Z letní části bych pak vyzdvihla zejména tu pohodu, někdy až přehnanou 🙂 Líbili se mi hlavně myšlenkové základy skautingu a večerní relaxační program. Oceňuji propojení s čekatelským kurzem a simulaci oddílové rady. Skvělé byly také časté čajovny a mňam kuchyně 🙂 Oba dva podzimní víkendy se pak nesly ve stejně pohodovém duchu. Z kurzu jsem si odnesla spoustu inspirace, poznání, jak to funguje jinde, spoustu fajn zážitků a přátel.

Vůdcovský lesní kurz Falconeri , je kurz organizovaný Východomoravskou lesní školou. Kurz je tematicky zaměřen na historii skautingu a na minulost naší země.

Letos se konal klasicky ve třech termínech. První víkend jsme přenocovali v Orlovských lesích, právě tam, kde tábořil Svojsík se svojí družinou. Ráno jsme se přesunuli na základnu v Orlovech, kde Svojsík pobýval a tvořil. Během dne nás čekalo seznámení s kompetencemi kurzu a následoval Svojsíkův závod. Večer jsme všichni prošli cestou zamyšlení o našem místě ve skautském společenství. Následující den jsme byli násilně rozehnáni. A to doslova. Všichni brali krosny a utíkali na vlaky či autobusy.

Letní běh začal tajným koncertem kapely Žamboši. Když byl koncert rozehnán gestapem čekala nás dlouhá cesta na tábořiště, která trvala celou noc. Tábořiště bylo v Lidečku, na louce v horách. Tábor byl zaměřen na období totality. Přednášky byly střídány krátkými fitkami. Každý večer jsme trávili rituálem, kde si každý zapsal do deníku své myšlenky. Den byl zakončen poslechem dobové nahrávky rádia. Tábor byl velice psychicky náročný. Mezi top aktivity patřil Běh vzdoru, který pro mnoho lidí znamenal silný zážitek.

Zkouškový víkend se konal v Náměšti nad Oslavou. V pátek jsme prezentovali Projekt Skautské století nebo Fotky a místa. Sobota byla zaměřená na testy z organizace, práva a hospodaření. Odpoledne se prezentovali výpravy, které proběhly několik týdnů před zkouškami. Večer proběhl koncert kapely Epydemije. Následně proběhlo předání dekretů na zámku v Náměšti nad Oslavou.

Kurz bych doporučovala všem, kteří chtějí zažít něco výjimečného.

Vůdcovský kurz Velká Morava, je jeden z nejstarších kurzů v České republice. Jak již název kurzu napovídá, je motivován na téma Velké Moravy. Skládá se ze 3 víkendovek a letní části.

První, dubnová víkendovka byla spíše putovního rázu. V pátek jsme měli sraz na vlakovém nádraží v Podivíně, kde jsme byli tradičně uvítání solí a chlebem. Následně jsme došli do „velkomoravské krčmy“, kde jsme se seznamovali s ostatními účastníky a vedoucími kurzu. Další den jsme se vydali na cestu, po které jsme poznávali velkomoravské učence a krásy Pálavy, u toho jsme plnili různé úkoly. Naše pouť skončila v Mikulově, kde jsme byli slavnostně přijati na kurz a dostali něco jako skautskou stezku-Velkomoravský index.

Následovala letní část, která měla celkem 12 dní kromě nás VLKů s námi byli i ČLKové, takže nás bylo dohromady kolem 40 účastníků. Tábořili jsme poblíž Nové vsi u Oslavan. Tábořiště bylo velké a ze dvou stran ohraničené řekou Oslavou. Jediné co se mi na něm nelíbilo, byla jeho velká frekventovanost. Program byl hodně zaměřený na atmosféru Velké Moravy, a byl spíše klidnějšího rázu. Překvapivě tam bylo méně přednášek, než jsem čekal. Většinou byli 2x denně volitelné programy, kde si každý mohl vybrat jednu z aktivit. Dále bych vyzdvihl ranní rozcvičky, které byli fakt skvěle zpracované a pokaždé na jiné téma. Na letní části jsme velmi často pracovali v „oddílových radách“ složených z čekatelů a vůdců. Další zajímavostí je, že nám byli hned po příjezdu „zabaveny“ mobily a hodinky, abychom nemuseli řešit čas, což ze začátku nebylo moc příjemné, ale nakonec jsme si všichni zvykli a byli za to rádi.

Druhá víkendovka se nesla ve znamení zkoušek, které se konaly ve Vracově, opět na jižní Moravě. Zkoušeni jsme byli celou sobotu, část byla písemných a část ústních. Naštěstí byli zkoušky prokládány zábavnými FITkami. Večer pro nás byla připravená skvělá detektivní hra, kde jsme vyšetřovali vraždu vysoce postaveného politika. V neděli jsme využili toho, že tam s námi byl bratr Jestřáb, který nám vypravoval o historii skautingu, hlavně o tom jak to probíhalo, když ho komunisté chtěli zakázat. Na tohle téma jsme měli také motivovanou poslední hru víkendu.

Třetí a také poslední víkendovka se odehrávala v Modré u Uherského Hradiště, které byla opět společně s čekately. Hlavní náplní byla obhajoba absolventské práce. Poté co bylo obhajování ukončené jsme vyrazili do místního skanzenu a do Velehradu. Večer nás čekal už pouze slavnostní obřad s předáním dekretů, odznaků a šátků , který se uskutečnil v místní kapličce.

Celkově bych kurz doporučil všem, kteří nehledají kurzy, kde by si sáhly až na dno, ale spíše pohodové kurzy, navíc tím, že je velká část programu spojená s čekateli poznáte opravdu velké množství nových lidí. Instruktoři byli dobře sehraní a vše fungovalo tak jak mělo po všech stránkách. Z kurzu si odvážím kromě sešitu plného poznámek také nové zkušenosti, zážitky a přátelství.

V letošním roce jsem se společně s Lukem zúčastnila vůdcovského kurzu URSUS. Kurz se skládal ze dvou víkendů a letního tábora. Celý kurz se mi moc líbil a moc jsem si ho užila. Největší část kurzu zabrali samozřejmě přednášky, které ale byly většinou zábavné a dozvěděli jsme se na nich vše potřebné k vedení oddílu. Po celou dobu kurzu jsme byli rozděleni do 4 posádek, ve kterých jsme soutěžili. Na kurzu jsem se také seznámila s mnoha skauty z celé republiky, proto jsme mohli porovnávat, jak to kde v oddíle funguje.

Tento kurz bych určitě doporučila všem, kteří mají zájem o kvalitní vůdcovský kurz. Naučíte se vše potřebné a ještě zažijete mnoho zábavy.

Kurz se skládá z 3 běhů – úvodní víkend, letních část 9 dní a zkoušková víkend

o   úvodní víkend – složí spíše jen k seznámení kolektivu, a rozdělení do skupin

o   letní část – je plně napěchovaná přednáškami (od rána do večera) proležena zábavnými aktivitami

o   zkouškový (podzimní) víkend – je už pohodoví (až na ty zkoušky :p )

–        Každý ročník bývá někde jinde, ale většina částí bývá ve středu republiky (Přelouč, Polička, Nymburk)

–        hodnocení kurzu za 1 – v mém ročníku se sešla super parta, a netrvalo dlouho a všichni jsme a parádně poznali.

Tým vedoucích byl také super, velice přátelský a komunikativní. Přednášky byli odborně vedené a velice přínosné, samotná zkouška provedená velice příjemnou povídací formou, rozdělení do dvojic, jsme si vybrali místo na základně, a instruktoři nás obcházeli.

–        kurz bych doporučil všem, co chtějí vůdcovky, chtějí poznat nové lidi, přátele se kterými můžou jezdit na další kurzy nebo i jiné akce… anebo prostě chtějí zkusit něco nového

Tento kurz se koná jednou za dva roky a skládá se ze tří běhů. Setkání se konají různě po Čechách. Na jaře je první víkendovka, která je fyzicky náročná, hlavně pokud vám nevyjde počasí a brodíte se v noci sněhem. Seznámíte se s ostatními frekventanty a okusíte první přednášky. Co se týče letního běhu, zabalte se do krosny střídmě, protože vás hned po uvítání čeká celodenní pochod až na tábořiště. Letní běh se především smrští přednášek, které jsou prokládány fitkami a večerními velkými hrami. Jako velké plus hodnotím rozdělení do ,,řek‘‘ podle věkové kategorie, kterou vedete. Myslím, že je to velmi přínosné. Celou dobu je program velice nabitý, ale díky tomu také inspirativní. Na podzim se pak konají zkoušky. Spousta testů a zkoušení. Myslím si, že dosáhnout absolvence tohoto kurzu není vůbec jednoduché. Podmínky pro složení jsou dost nekompromisní, hlavně u tzv. výměny vůdců, kdy musíte detailně připravit akci pro spřátelený oddíl. Kurz bych asi úplně nepropagovala, myslím, že pro splnění vůdcovské zkoušky se dá najít méně fyzicky i psychicky náročný kurz.